To počasí!
To počasí! Před týdnem na Mnichu nebylo o co stát, následuje krásný týden (s výjimkama), a už několik dní před Kořencem zas všechny agentury hlásily na úterý příchod dešťů – ono ale na Medarda není co jinačího čekat. Zase jsem se osvědčil jako dešťonosič…
Mělo to přijít odpoledne. Proto jsem požádal Kořenec o posun prvního flajtu na nekřesťanských 8:10, všichni museli vstávat hodně brzo. Když jsem ráno doma dopíjel kafe, volal mi nešťastný Milan Bučík, že trčí v pisáreckém tunelu, uvízl tam i Radek Drobílek, nestihli start, Milan s Evou pak hráli druhou devítku jako první, takže to vyšlo dobře, déšť měl přijít ve dvě, nepřišel, ale tmělo se, v půl třetí jsme my přišli ze hry, v recepci seděl Tomáš Daul, místní profík, a říkal, dětskou akademii jsem odvolal, má to přijít o čtvrt na čtyři, ptal jsem se co, prý bouřka, ptal jsem se manažera, odhoukali byste to, on naznačil „necháme je to dohrát“, zapřemýšlel jsem, kdo má za lidi na hřišti odpovědnost, jestli náhodou ne já jako ředitel, ale pak jsem si řekl, že houká maršál, takže odpovědnost má hřiště. Nám to vyšlo bez deště i na oběd, ale z něho jsme už šli do auta s kapkama. Poslední flajty si užily půldruha hodiny mokra. Když jsme jeli domů kolem patnáctky a šestnáctky, pozorovali jsme clonou lehkého deště zde hrající nešťastníky s kapkou politování i s kapkou zlomyslnosti. Petr Bouchal, člen posledního flajtu, mi to před chvílí v telefonu řekl sám: hraje se podle hendikepu… Mohli dopadnout hůř, takový Laďa Tuček v Praze na turnaji časopisu GOLF mokl celý den.
To k počasí. Hřiště z mého laického pohledu bezvadné, greeny pro lepší hráče možná trochu pomalé, ale pro lidi jako já tak akorát, dokonce i sedmý green, dřív skloněný, má teď plošiny, na kterých míček neuteče, líbilo se tam určitě spoustě hráčů, kteří zlepšovali. Jmenovitě vyzdvihnu Jardu Redka, vyhrál rány (77!!!) i stejbl a snažil se i na nearestu, tam byl druhý! Hned za ním na stejbly Jirka Beránek, ten klesá z vyššího hendikepu, a pozor, náš hudební virtuos Honza Svoboda tentokrát nastoupil s jiným triem a zahrál skvělých 91 ran, třetí na stejbly, všem gratulace, ale i dalším, co zlepšovali. U žen napodobila Redka Lenka Hošová (z našeho flajtu!!!), taky první na rány i na stejbly, a to hodila osmičku na nejlehčí šesté jamce! To mohlo být číslo, i tak zahrála 89. Druhá Hanka Jadrníčková, (pozor, taky náš flajt!), třetí Eva Bučíková pod vedením rodinného trenéra taky zlepšovala.
Ten náš flajt, já s Jaromírem Dalíkem (na bugině) a obě jmenované dámy (pěšky, žádný ořezávátka), nějak se to dobře sešlo, hráli jsme všichni pěkně, furt jsme se vzájemně chválili a vyvrcholilo to na patnáctce, všichni na greenu a odnesli jsme oba nearesty. Fotky dokreslují, proč se nám tak pěkně šlo.
Měl bych nesmělý dotaz, který mi ale nikdo nezodpoví, proč po nás došel další flajt s hodinovou mezerou (informace z recepce). Taky jsem se od manažera dozvěděl, že hledali ve večerních hodinách marně kartu Michala Hřičiště, možná bys jim Michale měl hlásit, žes skrečoval, když skrečuješ. Je to každého věc, ale když třeba vzdá závod orientační běžec, nahlásí to, aby ho večer nehledali po lese.
Pár fotek: https://eu.zonerama.com/Idousek/Album/15545495#check-duplicates
Ivo Doušek
