Horko, bankry a hledání čtyřlístků

To je ve stručnosti zpráva ředitele. Ale maličko to rozvedu, aby mohli litovat ti, co to všechno nezažili.

Ohlášené vedro mi už pár dní před turnajem nedávalo spát, přemýšlel jsem o tom, kdo je za co odpovědný, u bouřky tuším, že to odhoukává maršál a věřím, že to má plně v rukou hřiště a ne nějaký ředitel turnaje, který tam náhodně probíhá. U vedra předpokládám zákonnou nebo pojištěnou odpovědnost taky toho hřiště, případně mě poučte, jestli je odpovědný ředitel, jestli má turnaj odvolávat on a od kolika stupňů…

Ale v Borši všechno jako po másle, spousta lidí zlepšovala, tři borci za 80 a dvacet pod devadesát ran, dobrá práce, zdá se, že vedro (bylo až 33) moravského seniora nezničí. A jak už jsme zvyklí, místo chválení, jaký že to bylo úžasný, si řada lidí postěžovala na bankry. Já byl ve dvou a trochu jsem se podivil, a ti, co z nich hráli běžněji, měli pravdu, že byly tvrdé a byly v nich kamínky různé velikosti.

Jo, málem bych zapomněl: Dušan Kyněra zahrál ígla, eagle, z 85 metrů! Prý celou dobu co to letělo a běželo se zlobil, že je to krátký… nebylo. Gratulace! Longesty: Pavel Opálka a Petra Kotrlová, ta zahrála šíleně daleko, nearest nám dali společný, opět chyba, na kterou tu a tam narazíme, i když říkáváme rozdělit na muže a ženy: nejblíž byla Karin Ligocká 1,66 metru, z mužů se tam připsal až z jednoho ze zadních flajtů Milan Šimonovský 6,16 – sice předpokládám, že se někdo z předchozích pánů pod těch 6 metrů dostal, ale netroufli se zapsat s výsledkem horším než zapsané dámy, a tak vyhlašuju vítězem nearest muži Milana Šimonovského.

Až byla většina hráčů hotová a v klubovně, vylosovali jsme ten avizovaný hotelový voucher na dva dny pro dva se čtyřmi golfy do korutanského Bad Kleinkirchheimu: vyhrál Martin Doležal. Gratuluju! Zkuste se podívat na tu akci, kdy ubytovaní v hotelech mají v ceně fíčka, seznam hotelů a penzionů je na stránkách www.golfurlaub-bkk.at. Stojí za to zajet si tam i když nevyhrajete, udělat nějakou skupinku, fíčko zdarma vám nikdo nedá (tady ano) a místní hřiště je skvostné, je ve výšce 1100 metrů a celé léto je tam o dost příjemněji než v nížinách. Ještě pošlu povídání o tom hřišti v některé z dalších zpráv. Z Brna je to těsně pod 5 hodin.

Následovala večerní zábava, asi deset nás vytrvale sedělo pod stříškou hotelu Koliba v Senci, a pak horká noc, zvlášť pro ty, jejichž pokoj neměl klimu. Třeba můj…

Pak cannon start v Báči. Spousta z nás čekala šestihodinovou bitvu v horku – horko zase bylo, i když jen do 32, ale bitva byla kratší, hurá, první se scházeli v „reštike“ už pět hodin po startu. Mluvil jsem s několika účastníky, cannon všem vyhovoval, šlo se plynule, jen v jednom místě startovky se mezi flajty vytvořila mezera, nebudu jmenovat, kdo hrál těsně za ní, ale myslím, že zčásti ani nebyli z Moravy…J

Měli tam na nás ostře nabroušené greeny, parta co je připravovala měla sraz už v 4:45, aby byly všechny ostříhané a uválcované a greenkeepeři mimo hřiště. To se jim povedlo, greeny měly tak desítku, trochu až moc to jezdilo… dobrý! Ale s čím si neporadili, byl jetel všude možně na frevejích. Netuším, jak rychle to roste, ferveje vypadaly pokosené dost na nízko, ale ostrůvky a ostrovy jetele byly vzrostlé na velikost, která slušně schovávala míčky, a vesele kvetly.

Manažer mi říkal, že mají pokaženou nějakou mašinku, myslím postřikovač, ten by tu plevel vyhubil. Kdyby opakovaně kosili, při tom suchu, asi by došli do stavu, že by místo jetele byly holiny, nevím… Na prvních jamkách jsem to považoval za roztomilé a že je to určitě naschvál, ženský můžou místo klevetění sbírat čtyřlístky, ale pak nás to už netěšilo, u konce si ale člověk zvykne, nebo spíš rezignuje…

Opět byl nearest a longest, nearest tentokrát oddělili, muže vyhrál Pavel Kolář 1,20 a ženy Vlasta Košinová 3,18 , longesty Bobina Žůrková a Stanislav Michelfeit.

Následovala skvělá nudlová polievočka, vyprážaný rezeň s bramborem a tatarkou, nápoj a sladká tečka, zákusek šomloi gáluška. Jen ten zákusek stál za celé trápení na tom slunku!

Jo, zas bych zapomněl: Petra Kotrlová potvrdila střeleckou formu z pondělka a na dvojce, pro ni 226 metrů dlouhé, zahrála až na green a jedním patem si taky odnesla ígla, super!

Ivo Doušek