O GC Föhrenwald si můžete přečíst v článku Iva Douška ZDE.
Nejskrytější golfový klub Rakouska s bohatou historií – Golfclub Enzesfeld
Na devětadvacátém kilometru jižně od Vídně odbočíte z dálnice, v městečku Enzesfeld vás šipky (nebo navigace, to je jistější) zavedou úzkou uličkou k odbočce do hlubokých lesů, u níž je značka zákazu vjezdu. Výjimku, jak stojí na ceduli, mají jen návštěvníci Golfclubu Enzesfeld. Pak stoupáte několik kilometrů klikatou opuštěnou silničkou, ta zničehonic přetne dvě výrazně zelené ferveje a za zatáčkou se objeví jiný, světlý, doširoka otevřený golfový svět.
Díky tipu kamaráda jsem se octl na místě s velkou golfovou tradicí, o kterém jsem předtím téměř nic nevěděl. Pěkná klubovna, na parkovišti slušný počet aut, nevelký poetický drivink klesající do údolí obklopeného vysokými stromy, slušně velké jezero a golf všude kolem. Víc v přírodě to jednoduše nejde.
Baron Eugen von Rothschild tady, v zámeckém parku, zřídil první jamky už v roce 1924. Náklady tehdy nehrály roli, důležité bylo, aby měla kde hrát jeho manželka Kitty, původem Američanka a nadšená golfistka. V roce 1947 strávil na zámku Enzesfeld několik měsíců svého dobrovolného exilu král Edward VIII, princ waleský. Na tehdejší devítce odehrál s baronem spoustu kol. V tom roce se tady poprvé objevil i podnikatel, playboy a člen tehdejší jet set society baron Hubert von Pantz – jistě netušil, že se tady bude angažovat i za třicet let.
„Na osmnáctku bylo hřiště rozšířeno před 35 lety. Dnes už by to nikdo nedovolil“, těší prezidenta a majitele klubu Venzela Czernina, současného představitele šlechtického rodu Černínů. „Tehdy se podařilo na 70 hektarech kopcovitého lesního terénu vybudovat osmnáct jamek, hvězdicovitě se vzdalujících a zase přibližujících k ústřednímu bodu – ke klubovně.“
Americký architekt John D. Harris musel mít hodně fantazie, a povedlo se mu využít složité krajiny dokonale. Kácelo se hodně, přesunů zeminy ale moc být nemuselo. Široké ferveje hluboce zaříznuté do smíšených lesů, každá zvlášť, velkorysé prostorové řešení, často dolů a zase nahoru, moc rovin ve zdejších lesích nenašel. Velké a zajímavé jsou i greeny, bezvadná kvalita.
Hřiště není tak obléhané jako nejslavnější resorty. Proto mne překvapilo, když mi Venzel Czernin vyprávěl o častých návštěvách skupin českých hráčů. Enzesdorf se dá skoro srovnat s Adamstalem – je v kopcích, absolutně v lesích, jen není tak „napucované“, tváři se normálněji a také se tak prezentuje navenek. Staleté stromy vytvářejí spoustu stínu – dobrý tip na horké letní měsíce, kdy je v nížinách vyprahlo.
Žádné zrady, velice přehledné, sice mají krásný birdie book, ale v podstatě ho nepotřebujete. Letos dostávají bunkery jeden za druhým nový, absolutně bílý kabát z jemného krystalického písku. Několik odpalů je z výšky, to dodává jinak poklidnému hřišti na dramatičnosti, ale ferveje jsou přátelsky široké. Pary tady hrají dobří a patřičně dlouzí hráči, ale poměrně snadno si zahrajete bogey golf. Greeny tak akorát, poslouchají.
Klubovna, slunečná terasa, výhled na první a poslední jamku, výtečná kuchyně s cenami, které nový nájemce nastavil na negolfově příznivou úroveň. Tohle hřiště určitě stojí za návštěvu.
Text a foto Ivo Doušek
Golfclub Enzesfeld
A-2551 Enzesfeld – Lindabrunn
+43 2256 81272
golfclub@gcenzesfeld.at
18 jamek, par 72
Greenfee: 70/90 euro
Délky: ze žlutých 5858 m, z červených 5268 m
