Zrušený Enzesfeld a Fontana

Vrchol léta, jak jsem  ty dva minulé dny před týdnem nazval, respektive jeden z mnoha vrcholů našeho RSTM léta, se tak úplně nepovedl.

Pro mě osobně zvýšená zátěž – kromě běžných požadavků na složení flajtů, kdy mi těžce docházeli jednotlivci a zápasil jsem s jejich doplňováním do flajtů, které hlásily tři hráče, s pozdními přihláškami a odhláškami, které ještě nekolikrát míchaly startovkou, až po to, že  na obou turnajích si se mnou recepce hrály s počtem bugin, které nám mohou dát.

Buginy si běžně každý objednává na příslušné recepci sám. Fontana to ale vylepšila, pár lidem buginu zarezervovala a další telefonující odkazovala na mě, aby se dohodli se mnou, což jsem se ale dozvěděl až o několik dní později. Následovalo asi 1200 telefonátů se všemi, atd…

Toto přejděme.

Předpověď na Enzesfeld byla všelijaká už pět dní dopředu a tentokrát se rosničkáři nezmýlili. Sedělo nás v restauraci snad šedesát, venku blesky a lilo. Turnaj jsme zrušili, ale v jedenáct se to zlepšilo,  manažer vyhlásil, že kdo chce, může jít za 39 euro hrát s rizikem, že se za hodinu vrátí ty blesky. Prezident klubu hrabě Czernin k nám pronesl krátkou řeč, přiměl jsem ho k tomu, aby to řekl česky, což mu nešlo moc plynule a v jedné chvíli, kdy se nadechl a chtěl ještě pokračovat, se začalo tleskat a byl konec proslovu.

Mimo jiné nás pobídl, abychom si to přijeli zahrát na podzim znova.

Pak část lidí odjela a zbývající, tak třicet, se seřadilo na jedničce a desítce a začali hrát. Postupně se ukázalo, že se další bouře nekoná, někteří za 39 odehráli obě devítky, slunko… Několik jednotlivců se rozhodlo jít hrát až později, už s lepší předpovědí, na slušňáka řekli, že chtějí jít všechny jamky, tak od nich skásli 72 euro. Turnajová cena už neplatila… Manažer mi připadal celé odpoledne naštvaný, pak zmizel, doufám že se zlobil na počasí a ne na to, že zcela ztratil přehled o tom, kdo mu kde a za kolik běhá po jamkách.

Já proseděl dlouhý čas v restauraci, buginu mi nedali, že je mokro, a musím říct, že tam měli šílený personál. Dvakrát jim spadl tác na zem a sklo jen lítalo, pletli objednávky, jak u jídel tak u kafe, trvale zapomínali něco objednaného donést – na Kaskádě a asi i všude jinde by takový personál letěl.  Vrcholem bylo, když jsem platil dvě jídla a jeden radler, mořil se s tím na počítači, řekl jsem mu cenu zpaměti, pořád mumlal, že zlatej papír a tužka, pak přijal mou verzi.

Na Fontaně bylo ráno nevlídno, na bundu, málo stupňů po těch vedrech a foukalo. Drahoš Juřena s tím větrem strašil už den předem, já to podceňoval, ale měl zatraceně pravdu. Vítr ovlivnil hru hlavně první části startovního pole, pak ho krátký déšť ztlumil.

Parádní hřiště, velmi rychlé greeny, hlaďoučké ferveje, kde používají greenovou trávu, běhalo to a kde byla možnost, utíkalo to z fervejí do rafu nebo do vody. Rafy byly tvrdé, těžko se z nich vysekávalo. Kdyby bylo pěkně a nefučelo, výsledky by byly lepší, ale i tak jsme se s tím těžkým hřištěm popasovali.

Kdo máte k turnajům nějaké poznatky, poznámky nebo sdělení, pište na Facebook RSTM. A klidně se tam přihlaste do skupiny,už má kolem 115 členů…

Ivo Doušek