Report z Napoleonova bojiště

Červencový, nezávislý (viz moje pozvánka na turnaj), horkovzdušný „Austerlitz“ proběhl co do organizace úspěšně: výborná účast, málo změn, žádné stížnosti.
Sportovní úspěch/neúspěch si vyhodnotí každý sám……
Všem na pomyslné bedně (dle pohlaví i dle kategorií, na rány nebo na stable body) blahopřeji jménem celého vedení RSTM!
Zajisté také vítězům vložených soutěží:
LONGEST: Josef Menšík a Zuzana Benešová
NEAREST: Martin Doležal (0,58m) a Zuzana Benešová (5,14m).
Skvělá práce!

A tak mi dovolte (pro zábavu moji a snad i Vaši) napsat pár slov o „Třistašestce“.
To není číslo pokoje nebo můj (nebo snad Váš?) počet ran v turnaji na čtyři kola. Není to ani číslo koně, který vyhraje, nebo počet dnů v roce po atomovém výbuchu. Je to číslo „Letky opožděného nasazení“!
Je to součet dožitého věku čtyř mušketýrů po sedmdesáti letech, jmenovitě pana Kobzy, pana Marečka, pana Fialy a pana Svobody (což jsem já svoboda mladá).
Tito senioři sestavili letku (rozuměj po anglicku flight), šli po svých, bez buginy, nepadli horkem ani žízní, ani na zástavu srdeční nebo z jiného malicherného důvodu. Hráli poctivě, podle pravidel, skoro nemluvili sprostě (o to více si pomáhali vlídnou vzájemnou radou, jak to všichni milujeme), nezdržovali hru (jen snad jednou bylo hledání míčů delší – sorry) a rozdávali úsměvy mezi špalíry diváků, zejména dam. Ani herní výsledky těchto bardů nebyly úplně nejhorší. I birdie padlo, o parech nemluvě. Takže: sportovní a společenská pohoda. K tomu všemu ještě má hluboká úklona. Nechť nám zdraví slouží! To platí samozřejmě i pro všechny hráče, seniory a seniorky, kteří se zúčastňují RSTM.
Chybí už jen „poslání“, jako u každé dobré básně či povídky. Tak řekněme třeba: příklady táhnou!

Jan Svoboda
Ředitel turnaje