Prkotiny z Kořence
Tentokrát se nic nedálo, jen prkotiny…
Třeba – klub vůbec nedal startovku na čgf… zapomněli… naštěstí naše rozesílání (Milan Bučík) funguje perfektně a všichni to buď dostali, nebo se doptali kamarádů. Já sám jsem posílal jen jednomu, a to, že jsem nemohl najít startovku na čgf, jsem přičítal vlastní počítačové neschopnosti…
Nebo – asi po čtyřech jamkách mi svěřil flajt před námi, že ti před nimi příliš dlouho hledají. Po páté jamce jsem uviděl Jindru Zdráhala z toho hříšnického flajtu, zajel jsem za ním buginou a řekl jsem mu jejich stížnost – no, moc se mu to nelíbilo… A představte si, to jsem to řekl tomu pravýmu – Jindra vyhrál s 82 ranami soutěž na rány a se 42 stejbly byl třetí na body! Naštěstí ho to tedy nerozhodilo a u jídla mi říkal, že pak pohnuli.
Nebo – netrpělivý flajt za námi nám několikrát hodil míčky těsně za záda. Brali jsme to v klidu, ale pak jsem na šestnáctce, kdy před green, na kterém jsme patovali, nasázeli snad všechny své míčky, jel za nimi a naznačil, co si o tom myslím – i my jsme skoro na každém odpališti museli nějakou chvilku čekat a to museli vidět. Taková netrpělivost je jednak nesmyslná, jednak neslušná.
Nebo – když jsem jedli, spadlo pár kapek a párkrát slabě zahřmělo. Podívali jsme se, co říká radar, co z toho bude – představte si, že snad v celé Evropě žádné blesky, jen nad Kořencem se jich pár sešlo.
Výsledky – výborné – odpovídaly stavu hřiště, bylo fajn, greeny trochu pomalejší než jsme čekali, ale to si člověk tak na šestnáctce sedmnáctce už zvykl… Snad jen že nebylo povoleno stavění a na několika místech na fervejích nebyl porost tak jednolitý: ale kdyby bylo kvůli těm pár místečkám stavění povoleno, všichni by si po každé ráně (stavěním) vylepšovali pozici, tak zlé to určitě nebylo.
Oběd dobrý, skvělá houbovka a pak kdo co měl, obojí fajn, dobré zakončení. A ještě osobní kousek – rovnou odtud jsme jeli na přehradu a já po pár letech zase v ní plaval. Tak teplou jsem ji nezažil – až pak o den později při druhém ponoru…. a dnes to bude ještě lepší… tak sraz na Sokoláku!
Ivo Doušek