Pár slov ředitele turnaje ke Kořenci

Turnaj nakonec hrálo 108 hráčů ze 113, kteří byli ve startovce. Dobré počasí, jen místy silný vítr. Hráči se dobře vyrovnali s opravami hřiště, které na několika jamkách přidaly půdu v opravě. Ferveje pěkně běhaly, greeny nebyly nejrychlejší, ale dalo se to. Velmi dobrý oběd a asi mají dobrý kávovar, kafe výborný.

Vítězem na rány se stal Martin Kratochvíl, 83 ran, fotbalový trenér a kuželkář z Poděbrad. Přišel, viděl, zvítězil – hrál Kořenec poprvé, jamky si četl na jejich nových krásných tabulích. Omluvou nám ostatním může být, že má HCP 9 a že mu padesát bude letos. A že hrál pěkně, koukal jsem na to z největší blízkosti, nahradil v našem flajtu jednoho maroda. Mezi ženami  vyhrála rány Jana Hůrková s pěknými 92 údery.

O tom, jak ošidné je myslet si, že turnaj na staableford něco vypovídá o kvalitě golfistů, se přesvědčíte, když se podíváte do příslušných výsledků. Stableford srovnává to, jak hráč oproti ostatním zahraje VŮČI SVÉMU HENDIKEPU, ale nic víc. Hůrkovou najdete na devátém místě z 25 hráček, Kratochvíla až na 26. z 82. Samozřejmě je pěkné, když se někdo lepší, nebo zahraje líp než je jeho běžný standard vyjádřený hendikepem, ale přední polovina hráčů se hledá zejména v soutěži na rány.

Ale abych jen nehaněl Stableford, vítězem mezi muži se stal s enormními 46 body Bohuslav Huťka, skočil při 94 ranách z 28,3 na 25,9  a mezi ženami se čtyřicítkou Teodora Nováková, 101 ran a sestup z 30,5 na 30,1. Oběma gratuluju. Ještě pár skoků dolů a pak už je to těžší…

Hendikepy se pohnuly většině hráčů, často nečekaně, nebo naopak zůstaly, i když by se postaru změnily. Jen mistři mezi námi si dokážou tyto skoky odvodit, možná je lepší si hendikepu moc nevšímat a nechat se překvapit, ono se to nějak spočte.

Vložené soutěže: nejdelší mezi muži byl Ladislav DIK Novotný, mezi ženami Elena ELEN Machátová. Novotného délka byla až nechutná, kousek od greenu. Vzepjal se i Dušan Kyněra, ale zůstal o dva metry zpět. Nevím, jestli je zdravé tyto soutěže vůbec pořádat  slabší polovině pole to vhání smutek do duše. (Ne, bude to dál, je krásné vidět, o kolik jsou vaši kamarádi delší…) Nejpřesnější byl mezi muži Standa Kudláč 374, v ženách Hanka Jadrníčková 366. Tady se ukazuje, jak je dobře, že nemáme spojený nearest jako třeba často v Rakousku, dva skoro stejné výkony a můžeme pochválit oba.

Několik hráčů se bez odhlášení neobjevilo, jeden oznámil svou neúčast recepci přesně deset minut před svým startovním časem, jistě se nerozhodl až v ten moment a recepce to patřičně kvitovala. Hřiště nám vycházejí vstříc, měli bychom být ohleduplní k organizaci turnajů a odhlašovat se včas, když už ta nutnost nastane. Perlička – dvě dámy z posledního flajtu (13:10) se zapovídaly u kafíčka a ztratily pojem o čase, startér je sháněl v recepci, jak bylo včera jeho častým zvykem, když někoho postrádal na startu… tyhle ale byly objeveny a zrychleně dodány na odpaliště.

Ivo Doušek