Hrubá Borša a Báč
Slovo ředitele
Přátelé, máme za sebou dva senzační turnaje. Všechno na nich proběhlo na jedničku, maximálně na dvojku, takže ředitel v podstatě nemá o čem psát. Přesto něco z té vody zkusím uvařit.
Na začátku vám položím otázku: víte, jak poznáte špatný pat? Odpověď v textu, pokud nezapomenu.
Krásné výkony obou dní popsal už v hlavní zprávě Milan Bučík.
Já jen lehce:
První den zazářilo hned několik hráčů a hráček, možnost jim k tomu daly podmínky (a jejich um, samozřejmě). Počasí úžasné, pravé golfové, trochu slunka, trochu víc mraků. Foukalo, ale nevadilo to. Mají tam velice dobrý greenkeeping, jejich travnaté plochy jsou jako samet. Jistě pomohlo, že pár dní před námi během tří dešťů napršelo přes 70 mm vody.
Několik nejlepších zlepšilo hendikep, 43 stejblů Honzy Neštického je stejně vynikající jako 41 Evy Bučíkové. Koukně te do výsledků. Borša nám byla přízniva, po hře chutnalo a někteří poseděli dýl než na jiných turnajích – nebylo kam spěchat, všichni spali v blízkém okolí. Z mého hlediska bylo zajímavé, že hrálo všech 57 hráčů, kteří se přihlásili a do neděle se neodhlásili.
To naznačuju proto, že v úterý chyběli z různých příčin čtyři lidi. Zajímavé je, že jsem snad ještě nezažil, že by se po vydání startovky odhlašovala nebo nepřijela žena, je to výhradní záležitostí pánů. Ale skvadra, která se dostavila, byla nabitá zvučnými jmény. Jednou z prvních návštěv na RSTM mile překvapil člověk, kterému ani zahraných 72 ran nestačilo ke zlepšení hendikepu: Jarkovi Sedlářovi z Kaskády par hřiště, 37 stejblů a sedm berdíků nepohnulo s jeho HCP 1,0! (Sedlář se předvedl jako dokonalý drtič, další hráč byl o deset ran za ním!!!)
Ale hráli taky Hřičiště s 5,5 (ten ani jeden den neodevzdal kartu, možná pokaždé zahrál něco, co nechtěl zveřejnit), Voronin 6,0, Tureček 6,5, Picek 7,9, Pecák 8,2, Štursa 9,1…….
Na těchto hráčích sice tůra nestojí, ale jsou její ozdobou.
Gró tůry tvoří hráči středu pole. Koukl jsem se na ten střed, a ten se posunuje k hendikepům kolem 15 – 17. To dřív nebylo. I u žen se to ladí podobně. Starší hráči odpadají nebo se zlepšují, přichází mladá krev, až se člověk někdy diví, co za mládež s náma hraje. Tůra žije. Já sám jsem kdysi býval tak v půlce, teď mi hendikep i výsledky naznačují, že bych se měl stát příznivcem, nikoli už hráčem. Ale příznivcem jistě zůstanu.
Ale ještě k Báči, kterému se má oficiálně říkat Welten: úplně jiné hřiště než učesaná Borša, zase vítr, ten v otevřeném prostoru delším hráčům vadil, slunko/mraky/slunko, bankry, voda, velmi málo větších stromů, takový sirákov, ale bezvadně běhající ferveje a poctivě vedoucí greeny. Proto se zas hrálo nad magickou šestatřicítku…
Před námi Mistrovství Moravy se 130 hráči a hned další týden senzační Föhrenwald, který se vám bude líbit nejmíň jako Adamstal, a s ním elegantní lesnatý Enzesfeld, který jsme hráli už dva poslední roky. Senzační dvojice. Föhrenwald ještě nebyl v čgf zaveden, ještě nikdy se tam nehrál český turnaj, na rozdíl od kvalifikačních turnajů Evropské tůry a jiných velikých „podujatí“. Je to zase něco velice jiného, než jste kdy zažili, líbivé jamky mezi borovičkami, jamky v parádně zrekultivovaném prostoru po těžbě písku, hřiště je pro dobrého hráče výborně prostupné, pro průměrného velký zážitek s dobrým koncem (ale průměrných je mezi námi jen jako šafránu). Jo a ten špatný pat se pozná tak, že po něm musíte hrát další pat. To znáte, jako vtip i z vlastní praxe…
Tak zas někde…
Ivo Doušek
