Hlášení z Rakouska

Je za námi povedená a slušně obsazená akce Adamstal/Enzesfeld. Zajímaly by mne vaše názory, když tak se mi ozvěte na idousek@volny.cz.

Adamstal jako obvykle krásný, ráno trocha blázince, protože někteří si odváželi buginy určené pro dva sami a nehledali toho druhého, kdo s nimi má jet. Buginy byly nadepsané startovními časy, to je OK, ale když se flajt mezi sebou nezná… Tohle je potřeba vyladit. Recepce pak vydala zákaz odvážet buginy z jejich pozice dřív než 50 minut před startovním časem, aby se jim všichni nenakupili na úzké cestičce u drivingu.

Pak  už vše OK, jen v prvním flajtu šli dva hráči z Čech, kteří naši RSTM normálně nehrají, sice s HCP kolem desítky, ale podle vyjádření jejich „našich“ spoluhráčů zřejmě zvyklí na pomalejší hru, ne na naše běžné dobré tempo. Možná trochu moc vyměřovali, možná jen měli smůlu a hráli míčky mimo fervej, čert ví, první flajt to brzdil hned od startu, v půlce měli dvacet minut zpoždění na místní standard, jak říkala  oblíbená paní v domečku na desátém odpališti, paní je dokonce ani nepustila na svačinku, přesto to nepomohlo. Celý peloton za nimi trpěl, šlo se dost dlouho, čekání. Užší ferveje posbíraly obvyklé adamstálské penzum míčků, jejich biozóny musí být narvané. Kdo tam vkročí, platí 40 euro, říkaly cedule na dvou místech, ale pastí takto neoznačených a jistě taky nasáklých míčkama bylo spousta, většinou prudké zarostlé rokle. Někteří borci si během čekání párkrát skočili do těch správných míst, věřím že ne do biošek, rekord co vím je 24 nalezených balónů. (Ono stačí sledovat, kam to uletí vám či spoluhráči, tam hrají zaručeně i spousty dalších.)

Svačinka byla dobrá, pití a krajíčky chleba s kdečím od škvarkovky po anglickou, paní na desítce (je to maminka paní Wittmannové, tedy tchyně majitele resortu), už umí plynně česky výrazy bezinková, jelito, škvarky, ahoj a možná ještě další. Prozradila, že dělá ročně 300 litrů bezinkového sirupu a že se to tam nahoře všechno lehce spotřebuje. V jejím věku borec, je tam denně a ráno a večer ještě naváží buginy.

Na oběd výběr – řízek nebo špagety s lososem, bezvadné. Večer s komentovanou degustací vín, díky Ladíku a další!

Enzesfeld

Malebné hřiště, celé ve vysokém lese, s minimem průhledů z jedné jamky na druhou, často jste měli pocit, že máte celé hřiště sami pro sebe (pokud k vám náhodou neproniklo štěbetání flajtu za lesíkem), s velkými výškovými rozdíly na několika jamkách, velkoryse vedené ferveje, hodně z nich nakloněné, vyžadovalo to přemýšlet, ale spotřeba míčků byla jistě menší než den předtím. Odtud je úvodní fotka s dívkou na lavičce, když si otevřete web RSTM.

Ráno se jedna z recepčních vyjádřila, že doufá, že se nesplní předpověď počasí, že má cosi přijít ve tři.

Budu upřímný, i když mě za to ti dva nebudou mít rádi – první flajt čekal po dohrání přesně hodinu a sedm minut, než dojde druhý, bohužel tam zas byli ti dva hráči z Prahy. Možná byl celý ten flajt špatně složený, do toho není od stolu při tvorbě startovky moc vidět. Za nimi se čekalo na každé jamce, to kazilo náladu, ale celkový čas hry nebyl tak dlouhý.

Ke konci nás přesně podle předpovědi vymetl liják s bouřkou, mě osobně to potkalo na osmnáctce, odpálili jsme a pak se to tak spustilo, že jsme utekli  do klubovny a dohráli to po dešti.

Oběd dobrý, buď řízek nebo sekaná, i polívku nám dali. Fajn. Myslím, že jsme objevili dobré hřiště i na další ročníky.

Výsledky:

v Adamstalu vyhráli s náskokem Radek Koval (80, o pět ran!) a Eva Bučíková (88, o osm ran!!!), pěkné!

V Enzesfeldu Richard Sequens 83 ran a dvojice Radka Skácelová a Iva Rausch, obě 95.

Vložené soutěže:

Směšné je, že ani v Adamstalu ani v Enzesfeldu nám nedali pásmo, i když jsem jim to psal.  Napíšu vývoj, jak se longesty a nearesty postupně měnily, je to zajímavé.

Adamstal:

vývoj Longestu: Radek Jurča, Laďa Tuček, nejdál Emil Vašek

ženy: Eva Bučíková, Andrea Blahová, Radka Skácelová, nejdál Jana Sedláčková

nearest: Peter Rainer, Jan Neštický, nakonec nejblíž Richerd Eller asi 60 cm, nebylo pásmo

ženy: Iva Rausch, Jana Sedláčková, Alena Blížkovská, nejblíž Jindra Holíková, délka nevím, jistě blízko

Enzesfeld:

Longest: Jiří Blaha, nejdál Petr Maňas

Ženy: Jana Sedláčková, nejdál Radka Skácelová

Nearest: Jindřich Zdráhal, nejblíž Milan Bučík, asi 60 cm

Ženy: Iva Rausch, nejblíž Magda Kuciánová, maličko přes metr

Ivo Doušek