Haugschlag a Mnich 2018

Vážení přátelé, hráči a příznivci RSTM,

Tak je za námi vrchol jarní části naší série – ačkoli, co je vlastně vrchol? Možná každý z té spousty turnajů.

Každopádně asi 70 z nás strávilo příjemné dva dny v Haugschlagu a na Mnichu. Překvapivě ani nekáplo, to je změna proti předchozím ročníkům této akce. Do Haugschlagu se ze 72 přihlášených dostavilo 70 hráčů, pěkné. Mnich – ze 71 se několik omluvilo už před turnajem, hrálo 62.

Na Haugschlagu nám před nosem zapískovali greeny, to bylo škoda, ale i tak byly jedovatě rychlé – ten písek roztahali do kruhů či spirál, takže se greeny špatně četly. Hrálo se novější hřiště – jmenuje se Haugschlag, bylo stejně pěkné jako naše oblíbené starší hřiště Waldviertel, které jsme hráli několikrát za sebou. Klidně se to dá střídat. Sluníčko, paráda, klasika s řízkem a pivem po hře, ti nejzdravější si dali ještě zmrzlinový pohár. Nabídku druhého jídla, těstovin, využil jediný hráč…

Longest vyhráli Eva Bučíková, ta bývá nejdelší často, a novic v této roli Robert Suchánek. Nearest na ostrovní osmnáctce před klubovnou Jirka Hůrek a Renata Volná: tam nám zapomněli dát metr, tak se značky píchaly do greenu v místě dopadu. V Rakousku to tak bývá, ale pak jsem se dozvěděl, že na české turnaje metr dávají, jen nám je zapomněli přinést na green. Takže čísla nejsou známa, oba kousek míň než tři metry.

 Mnich – přechod a přímé porovnání s Haugschlagem pro Mnich nevyznívá nejlíp, přece jen je to hřiště trochu hrbatější, pozná se to nejlíp na bugině, ale i Mnich je krásný. Greeny pomalejší, ale to asi všem vyhovovalo víc. Předpověď byla ještě den před turnajem hodně špatná, pak se ale začátek deště posouval na čtvrtou a dál na osmou večerní, a skutečně, bylo pěkné golfové počasí, odpoledna slunka až moc. Výběr ze tří jídel, nejčastější výběr byl moravský vrabec, ale na Moravě ho děláme jinak – ale chutnal. Ti nejodolnější ještě skvělé jahody nebo borůvky v mascarpone.

Longest na deváté jamce vyhrál Jaroslav Valchář (opět novic mezi nejdelšími) a Jana Housarová (nám meznámá místní hráčka), oba ze zadních flajtů. Nearest – desítka, jamka zdánlivě bez problémů, ale první trefil její green až Jara Plhoň ze čtvrtého flajtu (4,95 – a to už zůstalo). Chvilku po něm Elen Machátová 4,37, tu taky už nikdo nevylepšil. Budeme muset na nearesty hledat ty nejlehčí jamky, ať je těch zápisů na tabulce víc…

K nearestům a longestům obecně: považujeme longest za soutěž pro ty nejlepší hráče a nearest pro všechny, protože to není o délce, ale o přesnosti a trochu o klice, ale tady to skoro ve všech případech dopadlo opačně, longest vyhrávali hráči ze zadních pozic (výjimka – Eva Bučíková) a nearest hráči zepředu. Zvláštní…

 Ivo Doušek