Adamstal a Diamond
Zážitky nemusí být vždycky jen pozitivní, hlavně že jsou hluboké, nejlépe přímo nezapomenutelné.
Po loňském vymoknutí na Adamstalu se zdálo, že horší už to být nemůže. Letošní Adamstal to ale asi překonal.
Postupně, od začátku. Velká účast hrozila dva týdny před dnem D přetečením – v Adamstalu mají “jen” 60 bugin a to byl maximální stav, ledaže bych někoho požádal, aby šel pěšky. Postupně jsem usadil asi 12 náhradníků, pak se stavy ustálily na 117. Ale díky špatné předpovědi se počty snížíly ještě víc, a nejvíc v den turnaje, když se ta zlá předpověď skutečně naplnila. Nicméně asi 70 statečných začalo hrát. Déšť měl zeslabit, ale místo toho zesiloval, většina z nás to vzdala po devítce.
Osobně – stál jsem s dalšími po devítce v tom domečku, povídali jsme si s paní tchyní, co tam dává svačinky, a chcalo a chcalo. Byl jsem tak durch, že jsem si ani nedokázal strčit ruku do kapsy pro týčko, to už nešlo několik jamek. Mám kalhoty, co nasávají vlhkost i z okolí…
Ale asi dvacet nejotrlejších to došlo celé! Gratuluju!
Resort, vědom si loňských obdobných vodních hrátek, se rozhodl dát každému, kdo platil fíčko, jeden voucher na všední den zdarma – není na něm napsáno, dokdy platí, nejde použít o víkendu ani na žádný turnaj včetně našeho příštího, přesto bezva gesto. Většinu voucherů rozdali v recepci, zbytek dali mně včetně seznamu, něco už jsem udal, pár mi jich ještě zbylo.
K tomu několik pozoruhodností: jeden nešika dostal voucher pro sebe a pro ženu, šel se převléct do suchého a pak se rozhodl ještě to jít dohrát. Oba vouchery zůstaly v Garderobe, ale nezůstaly tam tak dlouho, že by je tam po hře našel. Jestli je někdo má… tak pomyslete na Ladíka Novotného a svěřte mu je zpět. Jsem zvědav…
Další – druhý den jsem se popletl a na Diamondu šel předat tři vouchery prvnímu flajtu – vzali si je, ale během hry jsem si chtěl poznamenat, že jsem jim je dal, a ukázalo se, že už je dostali v Adamstalu. Neřekli mi to… no, poslal jsem jim vzkaz a nechali mi je na recepci. Věřím, že to nemysleli zle, ale mohli mi při tom předávání říct, že už je dostali…
Kdo nebyl, neuvěří, že se v tom dešti daly hrát téměř normální čísla. Podívejte se do výsledků, někdo dokonce zlepšoval! Greeny déšť vydržely a byly stále rychlé jak za sucha, jen na fervejích to brzdilo. No a raf – byl mokrej, ale odtamtud přece nikdo nehraje…
To by byl Adamstal.
Pršet přestalo, jen co jsme sjeli do Hainfeldu, v Diamondu už svítilo podvečerní slunko. Spal nás tam slušný počet, ale hlášená venkovní párty se nekonala, bylo asi o deset stupňů chladněji než bychom potřebovali, tak se soukromničilo v apartmánech.
Ráno se to postupně vytáhlo, oteplilo se a hra běžela za ideálního počasí. Počasí dobrý, ale vody tam mají i tak ažaž, jen na dvou jamkách nezasahuje do hry. Já většinou dohrávám prvním míčkem, tady jsem byl mínus tři, výsledky mluví o tom, že jsem nebyl sám. Těžké hřiště, přísnější než Adamstal. Přesto se našli jedinci, kteří prošli tím testem suchou nohou – kupodivu i dvě ženy zahrály skvělá čísla, gratuluju! Viz výsledky.
Jo, výsledky. Asi jste se všichni koukli, jen co je večer Vlastík Štefl dal na čgf, ale na Diamondu přehodili pořadí devítek, asi už předloni, a v našem serveru je to ještě postaru, takže Vlastík musí všechny výsledky sázet znova (píšu to ještě před opravou). Koho by to napadlo… Já se kolem půlnoci koukl, vidím, že nejlepší žena hrála tři berdíky a jeden eagle, trochu jsem zesinal závistí, pak koukám, ta “íglová” jamka měla skoro pět set, tak mi to došlo, mezitím zpráva od Drahoše Juřeny, že v tom někdo udělal guláš…
Řízky byly dobrý, velikost Diamond, salát se k nim na talíř nevešel, museli ho dát zvlášť, dobrá tečka.
A málem bych zapomněl:
K nejpozoruhodnějším výkonům obou turnajů patří výkon Toma Kotase – 61 dní po totálce kolena odehrál oba dny, dokonce dohrál i ten děsný Adamstal! Ti Valaši, co to je za národ udatný…
Tak zas příště… nebo přespříště…
Ivo Doušek
